|
|
Genetické aspekty produkce lesního reprodukčního materiálu jedle bělokoré (Abies alba Mill.)
Ondrejčík, Róbert
Jedľa biela (Abies alba Mill.) bola v minulosti jednou z našich najdôležitejších hospodárskych drevín. Teoretická časť sa zaoberá rozšírením, ekologickými nárokmi a vplyvom hospodárenia na reprodukciu tejto dreviny. Cieľom bakalárskej práce je určenie genotypov zdrojového uznaného porastu jedle bielej a sadeníc v lesnej škôlke - potomstva materského porastu v 15 lokusoch pomocou DNA analýz. Z genotypov sú následne odvodené základné populačno-genetické charakteristiky, ako frekvencie alel a genotypov alebo genetická diverzita. Po interpretácii výsledkov sú, v rámci platnej legislatívy, navrhnuté konkrétne opatrenia pre zamedzenie ochudobňovania genofondu a možnosti znovunavrátenia tejto dreviny do našich lesov.
|
|
|
Genetická variabilita a kontaktní zóna dvou druhů slepýšů (Anguis fragilis, A. colchica republiky
Šifrová, Helena ; Gvoždík, Václav (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Slepýši (Anguis spp.) jsou na území České a Slovenské republiky široce rozšířenými, ale skrytě žijícími zástupci plazů. Vzhledem k tomu, že morfologické znaky odlišující jednotlivé druhy tohoto rodu nejsou zcela jasně definovány a vykazují znaky klinální variability, bylo až na základě nedávných genetických studií potvrzeno, že se na těchto územích vyskytují dva z celkem pěti známých druhů. Detailnější poznatky o jejich rozšíření, přesnějším průběhu kontaktní zóny, stejně tak i doklady případné hybridizace, nebyly doposud dostatečné. V předkládané diplomové práci bylo genotypováno celkem 407 jedinců z 281 lokalit. Ke genetickým analýzám se podařilo získat 407 sekvencí fragmentu mitochondriálního genu ND2, 170 sekvencí fragmentu jaderného genu PRLR a 156 sekvencí taktéž jaderného genu RAG1. Výsledky genetických analýz potvrdili, že svým rozšířením dominuje na území České republiky druh Anguis fragilis a naopak na území Slovenské republiky je to druh Anguis colchica. Podařilo se zpřesnit průběh kontaktní zóny obou druhů, která se táhne severojižním směrem od severní Moravy a Slezska, přes Horno- a Dolnomoravský úval směrem na Slovensko k Malým Karpatům a přechází dál na území Podunajské roviny. Velmi minimální byly doposud poznatky o hybridizaci těchto dvou druhů. Na základě porovnání výsledků...
|
|
|
O hybridním původu Chenopodium album
Kondrysová, Eva ; Mandák, Bohumil (vedoucí práce) ; Mráz, Patrik (oponent)
Práce se zabývá genetickou variabilitou a evolučními vztahy mezi vybranými druhy skupiny Chenopodium album a původem hexaploidního druhu Ch. album. Hlavní otázkou této studie bylo, zda na území České republiky dochází k recentnímu vzniku Ch. album s. str. ve smíšených populacích pěti druhů, reprezentovaných na diploidní úrovni druhy Ch. ficifolium a Ch. suecicum, na tetraploidní úrovni Ch. strictum a Ch. striatiforme a na hexaploidní úrovni druhem Ch. album. K zodpovězení těchto otázek byly použity mikrosatelitové markery, které jsou pro odhalení rodičovských linií vhodné. Jelikož pro danou skupinu nebyly vyvinuty žádné mikrosatelitové primery, bylo nutné si je na počátku studia vyvinout a to přenosem z blízce příbuzného druhu Ch. quinoa. Přenosem mikrosatelitových primerů se podařilo sestavit tři multiplex PCR, které byly testovány na reprezentativním vzorku, na kterém byla odhadnuta genetická variabilita mikrosatelitových lokusů. Pomocí optimalizovaných mikrosatelitových markerů bylo analyzováno celkem 911 jedinců nasbíraných z pěti lokalit v České republice. Výsledky analýz ukázaly na (1) vysokou mezidruhovou diferenciaci, (2) genový tok mezi druhy stejných ploidních úrovní, (3) přítomnost kříženců jak mezi diploidními druhy Ch. ficifolium a Ch. suecium, tak i mezi tetraploidními druhy Ch. strictum a Ch....
|
|
|
Genetická struktura lokálních plemen domestikantů
Neradilová, Silvie ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce)
Přechod od výhradně loveckého způsobu života k počátkům zemědělství byl zásadním zlomem pro člověka a vývoj civilizace. Tato doba byla příhodná pro domestikační procesy. Prvními domestikanty vůbec byli psi. Jejich chov je spojován s obranou sídel, ale především dobytka, pomáhají také při pastevectví a lovu potravy, a v některých kulturách jsou dodnes sami zdrojem potravy. Nejnovější trendy vedou k šlechtění nových ras a rozdělování původní genetické rozmanitosti do menších uzavřených skupin, kde následně dochází ke zvyšování homozygotnosti a projevu recesivně podmíněných onemocnění. Nejvýrazněji se tyto efekty uplatňují u malých lokálních plemen, které mají malou populační velikost. Globální ochranou genetické diverzity skotu, drůbeže a prasat se již zabývalo mnoho studií, zřejmě z důvodů vysoké ekonomické hodnoty těchto živočichů. Impakt domestikovaných šelem na člověka je však srovnatelný a vzhledem k rostoucímu trhu v oblasti veterinárních služeb je potřeba ochraňovat dostatečnou genetickou variabilitu různých unikátních ras. Cílem zadané práce je srovnat vybraná lokální plemena psů z různých oblastí původu, vyhodnotit jejich celkovou genetickou diverzitu, zjistit výskyt kandidátních typů onemocnění a porovnat jejich frekvenci u těchto plemen. Ze získaných parametrů doporučit vhodné postupy k ochraně genofondu těchto unikátních ras. Bude vybráno středoevropské plemeno (např. Český fousek), subtropické plemeno (např. šarplaninec), tropické kontinentální plemeno (např. Basenji), tropické ostrovní plemeno (např. Novoguinejský zpívající pes). Materiál bude sbírán na výstavách a ve spolupráci s lokálními chovateli. Vzorky budou zpracovány klasickými postupy populační genetiky v laboratoři molekulární genetiky FTZ ČZU.
|
|
|
Analýza populační struktury semenného sadu třešně ptačí &-lt;i&-gt;Prunus avium&-lt;/i&-gt; L.
Krejzková, Anna ; Korecký, Jiří (vedoucí práce) ; Čepl, Jaroslav (oponent)
Semenný sad třešně ptačí (Prunus avium L.) Čejkovka, LS LČR Lužná, vznikl v roce 2002. Sad se vyznačuje podprůměrnou produkcí osiva. První sběr proběhl v roce 2015, sebráno bylo 35 kg osiva. Na základě genetických analýz byly detekovány alely S lokusu a mikrosatelitová data. Také byla pozorována fenologie kvetení a plodnosti jednotlivých ramet. Bylo zjištěno, že z evidovaných 59 klonů je 46 klonů různých genotypů a 29 klonů se neshoduje v S lokusu. Zhruba 37 % ramet v sadu je geneticky identických. V roce 2015 plodilo celkem 45 % ramet. Efektivní počet klonů v sadu na základě evidence je 31, na základě SSRs 12 a podle S lokusů 10. Efektivní počet klonů, které plodily v roce 2015 dle evidence je 20, dle SSRs 8 a na základě S lokusů pouze 5. Pro zvýšení produkce osiva by bylo vhodné geneticky identické klony z části nahradit klony s jiným genotypem. Další možností je využít stávající sad k odebrání roubů a založit nový sad, podle vhodného designu.
|
|
| |
host ::
RSS.